třetí Pravda o životě Ježíše Krista napsaná na pokračování 

Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3
Protože vás tyto dopisy dostávají do mentálně-duchovní dimenze, která překračuje rovinu lidských činností a problémů, můžete je lépe nacítit po chvilce klidu a relaxace. Pokud je to možné, uklidněte svou mysl tím, že se ponoříte do stavu vnitřního ticha. Teprve tehdy, když jste zcela vnímaví, Dopisy skutečně proniknou vaší lidskou myslí.) Má NEOMEZENÁ NEBESKÁ LÁSKA mne přiměla k tomu, abych se znovu a znovu vracel, abych napsal lidstvu se záměrem – aby nakonec co nejvíce z těch, kteří jsou
připraveni je přijmout – měli znalosti, jež jim umožní překonat jejich lidský stav a sjednotit se s „Vědomím Otce“ – pravým „Vědomím Lásky“, ve kterém se uskutečňují všechny štědré a nádherné věci. Jak jsem již řekl a chtěl bych zopakovat, celá moje mise na Zemi byla podnícena LÁSKOU a
věnovala se POUZE učení Pravdy o Existenci, protože bez tohoto poznání neexistuje žádná naděje na osvobození z utrpení, pro které se lidstvo rodí, aby jej podstoupilo. Vím, že toto prohlášení zarmoutí mnoho upřímných a oddaných stoupenců Křesťanského náboženství, jakož i těch, kteří celou svou víru soustředili na osobu „Ježíše“. Ale po pravdě vám říkám, abyste se mohli osvobodit od lidského stavu, jenž vám brání plně realizovat UNIVERZÁLNÍ PRAVDU a porozumět skutečné povaze „lidského-duchovního“ stavu, který jsem nazval „Královstvím Božím“, musíte se odvrátit od starých dogmat, jako je „Spasení obětním beránkem“, Svatá Trojice a vaše další přesvědčení, a přistupovat k
PRAVDĚ O EXISTENCI s plně otevřenou a vnímavou myslí. Žádná jiná podoba spasení není možná. „Bůh“ vás nemůže „zachránit“, protože v nevědomosti o existujících skutečnostech bude člověk i nadále dělat stejné chyby v připoutání se k pozemským statkům, čímž si stále bude sám sobě vytvářet nemoci a utrpení. Kromě toho je víra člověka ve „vykoupení hříchů“, ať už je jakákoliv, lidskou chybou, protože Zákon Příčiny a Následku je nepřekonatelný a je neodmyslitelnou – přirozenou – vlastností
existence. Nemůžete oddělit následky od příčiny, stejně jako nemůžete vymazat příčinu a stále mít následky. To je Pravda pro všechny úrovně Bytí. Pravděpodobně jste nyní dostatečně pokročilí v myšlení, abyste byli schopni přijmout následující základní pravdu o své pozemské existenci. Zákon „Příčiny a Následku“ nebo též „Sklízíme to, co Zasejeme“ je viditelný účinek toho, čemu říkáte „elektromagnetismus“, a žádný člověk se základními vědeckými znalostmi nemůže očekávat, že „Bůh“ „obchází zákony elektromagnetismu, které jsou Zákony aktivity – připoutání – odmítání“. „Aktivita – Připoutání – Odmítání neboli Pohyb – Přitažlivost – Odpuzování jsou základní IMPULZY EXISTENCE a samotného LIDSKÉHO VĚDOMÍ, které oživilo vaši viditelnou formu v životě, a jsou jedinými „nástroji“ nebo „náčiním“ stvoření. Jsou zodpovědny za utváření podstaty nebo „hmoty“, jakož i za rozvoj individualizovaných forem a v konečném důsledku za samotnou individualitu všech živých bytostí.

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 2
Protože tento Zákon je samotným základem vaší individualizované existence, nelze se mu vyhnout. Nemůžete tedy ignorovat problémy spojené s vaší individualizovanou existencí a věřit, že vás „Bůh“ před nimi zachrání. Vaše jediná naděje, že budete definitivně spaseni a opustíte cyklus lidské inkarnace, je rozpoznat ji a přijmout ji, pak pracovat minutu-po-minutě, abyste ji překonali, abyste nakonec vytvořili „jednotu“ v čistotě ducha, srdce a těla s Univerzálním Vědomím Lásky, s „Otcem“, který vykonává DÍLO LÁSKY. Zároveň, jak si stále více uvědomujete pravou PODSTATU „Otce“ „ve vás, skrze vás a všude kolem vás“, začnete mít nezvratnou víru, že za každých okolností můžete čerpat inspiraci, sílu a povznesení přímo od „Otce“ ve vás a kolem vás. POZNÁTE, že je to skutečně „Otec“, který vás podporuje a vede do Království „Láskyplného vědomí Otce“. Bude vám zcela jasné, že „Otec“, i když je univerzální, je pro vás také individuální. Zná vás, zná vaše myšlení a vaše problémy. Ve „Vědomí Otcovské Lásky“ existují dokonalá řešení, která na vás čekají. Když je rozpoznáte, osvobodíte se od bolesti za předpokladu, že se stanete poddajní a ochotní naslouchat. Dokud nebudete ochotni naslouchat, nikdy nebudete naplněni vědomím Otcovy lásky. Dovolte mi, abych vám řekl podobenství. Představte si dítě křičící a kopající, protože chce zmrzlinu, zatímco jeho otec trpělivě čeká u dveří jeho pokoje, aby mu ukázal, že mu zmrzlinu a ovoce přinesl. Můžete to považovat za nepravděpodobné, ale je to pravda. Matky si budou pamatovat časy, kdy jejich děti byly k neutěšení, odmítající poslouchat to, co se jim matka marně snažila říci, jelikož již měla řešení a jen čekala na okamžik, kdy přestanou plakat a kdy usuší jejich slzy. Vidím bolest lidí, jejich výkřiky a slzy a můj soucit je bezmezný.
Slyším vás, ale vzhledem k úrovni vašeho současného vědomí pro vás nemohu nic udělat. Nemohu proniknout do řetězů a provazů vašich mnohaletých nevědomých myšlenek a činů. Vidím bolest přetrvávající v církvích, bohoslužbách a kazatelnách nevědomými kázáními. Vidím národy a jejich lid, kteří se intenzivně snaží vyřešit potíže způsobené jejich tradičními hodnotami, kulturami a náboženským vyznáním. Vidím omezení v jejich každodenním životě, nedostatečné naplnění jejich potřeb a záměrů a utrpení vycházející ze vztahů všech druhů. Kolektivní vědomí vycházející ze
světa je tvořeno líhněmi strachu, rozhořčení, hněvu, emocionálního zmatku z vášnivých tužeb, pomsty a vyčerpání, smíchanými se soucitem, odhodláním zvýšit globální vědomí, odhodláním hledat bezpodmínečnou lásku ze strany těch, kteří obdrželi inspiraci a určitý stupeň osvícení. Přicházím k lidem, kteří mě zvou, a spolupracuji s nimi, abych zmírnil jejich trápení, ale jejich myšlení a víra jsou v jejich myslích tak hluboce zakořeněny, že je moje pravda nemůže dosáhnout a přivést do jejich mysli nové znalosti. Mnoho lidí je slyšelo, byť stručně a nedokonale, ale postrádali odvahu přijímat nové myšlenky a vyjadřovat je. Také nebyl vhodný čas, abych vás učil a prolomil bariéry lidského vědomí.
Ale teď správný čas nadešel. Máte přístup k nové vlně vibračních frekvencí, které vám usnadní vzestup nad hmotný rámec předchozího období. Toto prohlášení může být překvapivé, ale ve vesmíru existuje univerzální úložiště znalostí týkající se energií, což je zatím mimo vaše chápání. V současné době není žádná pozemská mysl schopna tomuto porozumět. Můžete si jen „představit“ spektrum energie, což neodpovídá pravdě.

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 3
Bude to pro vás velká pomoc, pokud budete moci přijmout moje prohlášení s důvěrou, protože jsou pravdivá. Máte přístup k novým vibračním frekvencím odpovídajícím „lidskému vědomí“, které vám umožní posunout se vpřed v duchovně-mentálním vývoji, jenž jsem popsal v Dopisu 1. Protože jsem odbočil, musím nyní zopakovat: již více nemůžete unikat nejzákladnějším Zákonům Existence, pokud jde o vaše myšlení a pocity – „co zaseješ, to sklidíš“ –, již nemůžete uniknout těmto zákonům elektromagnetismu ve vašem hmotném světě, protože elektromagnetismus je IMPULZEM vytvářejícím Zákon „sklízíte to, co jste zaseli“, stejně jako elektromagnetismus vytváří formu v rámci základního pole energetických částic. Není tedy možné nadále věřit v Křesťanská dogmata a zároveň se snažit následovat tyto Dopisy, neboť dogma týkající se „spasení mou smrtí na kříži“, Svaté Trojice, fyzického
vzkříšení mrtvých, použití kadidla a zavedené formy modliteb jsou mylné a skutečnosti, které
vám jsou nyní v těchto Dopisech představeny, jsou PRAVDA. Dogma a svátostné ozdoby jsou tím, čemu říkáte „návnady“, jež měly upoutat vaši pozornost a získat vaši věrnost, ale zakrývají PRAVDU mého učení. Proto musely být napsány tyto Dopisy. Jediným způsobem, jakým jsem mohl oslovit svět v této době, kdy je připraven k novému mentálně-emocionálnímu osvobození, bylo použít vnímavou, přizpůsobivou a očištěnou mysl, připravenou přijímat pokyny a vykonávat pro mne manuální práci.
Tyto Dopisy nabízejí lidem jediný skutečný způsob, jak lze najít cestu k duchovní dimenzi, ve které zmizí všechny lidské chyby, a zůstává jen LÁSKA. Je-li řečeno cokoliv dalšího, je to čistě lidská racionalizace a rozum – a to není PRAVDA. Lidé, zejména v Americe, hledají nové způsoby řešení starých problémů, ale dokud nepochopí skutečnou podstatu ŽIVOTA, ega a Zákony Existence, budou jen posilovat své „ego“ a jejich bolest bude pokračovat. Pamatujte si, že pro vás na následujících stránkách zaznamenávám jednoduchou PRAVDU, stejnou, jakou jsem sděloval před dvěma tisíci lety, neboť tato PRAVDA zůstává zásadní a neměnná. Proto můžete jen prohloubit své chápání PRAVDY, nikoli ji změnit. Uvědomili jste si při čtení prvních dvou Dopisů, že všechno, co jsem řekl palestinskému lidu, bylo přímým výsledkem toho, co jsem viděl o „realitě existence“ v poušti, – tudíž, že neexistuje nic solidního – pevného? Vzpomínáte si, že když jsem se v mém transcendentním stavu díval na skály, písek, hory, vodu Mrtvého moře pode mnou, všechno se mi zdálo jako „mihotání – hemžení smítek prachu“? Skála, písek, hory, voda se od sebe lišily pouze rozdílnou intenzitou „mihotání smítek prachu“ a hustotou smítek v hemžícím se prachu.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 4

Nenajdu žádný jiný, lepší způsob, jak popsat to, co jsem viděl, když jsem byl na Zemi, nebo jak zprostředkovat fakta o skutečné podstatě „hmoty“ a zdánlivě pevné látky a konstrukci
vašeho světa. V moderní řeči byste pravděpodobně toto „hemžení smítek prachu“ nazvali vibracemi částic. Možná bychom mohli spojit tyto dva termíny a popsat nejzákladnější viditelnou „realitu“ jako
„mihotání částic“, což do značné míry zachycuje pocit „mihotající se záře“, ve které jsem viděl částice tančit. Nyní, když jsem řekl vše výše uvedené jako úvod ke svému vyprávění o mé činnosti v
Palestině, dovolte mi, abych vám přiblížil jeden konkrétní den před dvěma tisíci lety, kdy slunce svítilo na blankytně modré obloze. Šel jsem se svými učedníky do kopců, abychom se vzdálili od lidí a mohl jsem si odpočinout, meditovat a modlit se. Ale nemělo tomu tak být. Mysleli jsme, že bychom mohli davu uniknout, ale protože jsme lidem naznačili náš záměr, tak nás zpočátku následovalo jen několik lidí a ti křičeli také na ostatní, že jdeme směrem do kopců. Prosili jsme je, aby se vrátili domů, přesto se původních několik lidí nakonec rozrostlo na velké shromáždění, které nás následovalo. Lidé trvali na tom, abych k nim promluvil. Možná se divíte, proč mi tak dychtivě chtěli naslouchat. Intuitivně věděli, že jim řeknu ŽIVOTNĚ důležitá slova. Pokaždé znovu jsem hovořil o aktivitě „Otce“, viditelné všude kolem nich, která jim dala naději a pomohla jim vidět svět novýma očima. Mluvil jsem k nim o LÁSCE a to je utěšilo. Z tohoto důvodu jsem jim mohl říci následující, neboť jsem věděl, že mi budou rozumět a budou se mnou souhlasit:
„Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“ Věděli, že když jsem říkal tato slova, což jsem často dělal, porovnával jsem pravidla a
zákony židovských vůdců s Pravdou, kterou jsem jim objasňoval. Takže když mne lidé prosili, abych je učil, co jsem mohl udělat jiného, než se posadit na skálu nad nimi a učit. Rozhodl jsem se, že když přišli z takové dálky, aby mě slyšeli, uslyší něco, co si budou pamatovat a pravděpodobně o tom mluvit celý svůj život. Věděl jsem, že ačkoli jsem jim vyprávěl o „Otci“ a „Otcovské lásce“, stále se obávali, že budou „Bohem“ odmítnuti. I když jsem se snažil jim pomoci pochopit, že „Otec“, o kterém jsem mluvil, nebyl „Bůh“ – osoba, kterou uctívali, dobře jsem věděl, že jsou v rozpacích. Znovu a znovu jsem jim opakoval, že „Otec“ je v nich, ale stále se obávali, že by mohli čelit trestu seshora, kdyby věřili mým slovům.

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 5
Zeptal jsem se „Otce“ co je mám dnes naučit. Pak jsem si všiml koz a ovcí pasoucích se na svazích kopců pod pozorným dohledem jejich pastýře a najednou mi přišlo na mysl podobenství pro dnešní den. Vstal jsem a zvolal tak silně, aby můj hlas byl slyšet až do zadní části davu: „Podívejte se na ovce a kozy pasoucí se v kopcích. Ovce se nepasou na stejném místě jako kozy. Podívejte se na ovce: jsou trpělivé a neútočí, i když jsou nahnány do rohu ohrady a těsnají se v něm. Spokojeně se pasou, nikdy nenárokují půdu, která není jejich, a nechají pastvinu spasenou tak, že po jejich průchodu tráva doroste. A co je nejdůležitější, poslouchají hlas svého pastýře. Proto se o ně dobře stará. Vede je k nejlepším pastvinám a spí u nich v noci, aby nebyly ohroženy ani napadeny psy nebo zloději. Podívejte se na kozy, které lezou a skáčou na skalách a zabíhají do nebezpečných míst. Zapletou se do trní a zraní se o křoviny. Jsou to nezbedníci. Kdyby nebyly člověku k užitku, nezbylo by nic jiného, než aby byly celý den přivázány nebo vyhnány do pouště. Dívám se na vás pode mnou a vím, že mezi vámi je spousta ovcí, ale také je mezi vámi spousta koz.“ Ozvalo se několik rozzlobených mrmlání, ale většina lidí, která byla v jádru dobrosrdečná, se vzájemně pošťuchovala a škádlila, ukazovala na kozy, smála se a souhlasně přikyvovala. Bylo příjemné vidět, jak se smějí, a tak jsem pokračoval: „Ovce poznáte podle jejich domovů, způsobu, jakým se chovají ke svým sousedům, a způsobu, jakým jsou vnímány celým jejich okolím. Takto můžete rozeznat i kozy – myslíte, že mají spoustu přátel?“
Z davu vybuchly výkřiky: „Néééé!“ následované velkým smíchem. „Sleduje pastýř kozy a pečuje o ně – nebo se musí starat samy o sebe a vracet se domů k večernímu dojení?“ Dav se znovu zasmál a přidal trefné odpovědi, některé velmi vtipné a duchaplné. „A tak je to i s vámi, kdo jste ovcemi, a těmi z vás, kteří jsou kozami – jste chráněni ‚Otcem‘, pokud jste ovcemi, ale nejste chráněni ‚Otcem‘, pokud jste kozami, protože každý den tvrdohlavě sledujete své vlastní touhy a pravděpodobně sejete zkázu kolem vás. Řekněte mi – může ‚Otec‘ chránit lidi, kteří jsou kozami?“ Dav byl tichý, ale pozorně naslouchal. „Řekli byste tedy, že se ‚Otec‘ zlobí na kozy a nebude je chránit, nebo spíše řeknete, že
stejně jako se pastýř stará o své ovce, staral by se i o kozy, kdyby o to stály? ‚Otec‘ miluje ovce a kozy stejně, ale je bezmocný při ochraně koz kvůli jejich přirozenému chování.

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 6

Podívejte se také na stravovací návyky ovcí a koz. Ovce se spokojí pouze s trávou, na kterou jsou jejich žaludky dokonale přizpůsobeny, ale koza bude jíst všechno, na co narazí, bez ohledu na její trávení. Totéž platí pro lidi, kteří nemají respekt k tomu, jakou duchovní potravou živí svou mysl, protože nemají žádný konkrétní cíl ani jasnou motivaci. Stejně tak kozy nevidí, kdy jim jejich potrava škodí nebo je vede k nebezpečným zkušenostem či chybám. Lidé bloudí a přijímají duchovní ekvivalent trní, starých bot, kousků látky, listů, bodláků, plevelů, protože jim chybí zdravý úsudek.“ Jeden muž na mě volal: „Mistře, a co když člověk, který je ovcí, udělá chybu a dostane se do potíží. Opustí ho ‚Otec‘?“
Odpověděl jsem mu otázkou: „Co udělá pastýř, když jedna z jeho ovcí spadne do příkopu, sklouzne z útesu nebo se chytí do trní? Řeknu vám to. Pastýř opustí své stádo, vydá se hledat chybějící ovci a nevzdá se, dokud ji nepřivede zpět do bezpečí. A stejně tak ‚Otec‘ ví, že ani ovce se nemůže tak či onak vyhnout chybám, ale buďte ujištěni, že ,Otec‘ okamžitě zareaguje na její bečení a zachrání ji. A kdyby se koza chovala jako ovce a dbala hlasu pastýře, i ona by se dostala pod ochranu pastýře a on se o ni bude starat stejně, jako se stará o ovce. Takže takto je to s vámi a „Královstvím Nebeským – Královstvím Božím“. Ozvalo se několik hlasů a žádali mě, abych jim řekl, co jsem myslel tím „Královstvím Božím“. „To, co vám říkám, se liší od všeho, co jste kdy slyšeli od proroků všech dob.
Neporovnávejte to, co vám říkám, s tím, co vám říkají vaši Učitelé. Mohou pouze opakovat to, co četli v Písmu Svatém, a nemají žádné osobní zkušenosti s Královstvím Božím nebo Nebeským. Bůh se ‚nevyskytuje‘ na žádném konkrétním místě, ale je všudypřítomný jako obloha a vzduch nad vámi.
Písmo Svaté vyjádřilo Pravdu výrokem: ‚V Bohu žijete, pohybujete se a máte svou bytost.‘ Neboť Boží Království je nad vámi, kolem vás a také uvnitř vás – a můžete do Božího Království vstoupit.“ Lidé netrpělivě vykřikli: „Ale co to je?“ „Je to stav mysli a srdce, kdy jste zcela odevzdáni ‚Bohu‘ – vašemu ‚Otci‘. Když jste v tomto stavu, ‚Otec‘ řídí vaše tělo, vše, co děláte a celý váš život.“ Několik lidí zabručelo: „Jak to může být?“

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 7

„Je to možné, když se zcela zbavíte ega – všech sobeckých tužeb, nepřátelství, hněvu, žárlivosti, chamtivosti, odplaty a jen ‚Bůh‘ zůstává u kormidla vaší mysli a srdce.“ „A co se potom stane?“ zeptala se jedna žena. „Poté vstoupíte do ‚Stavu Bytí‘, které je ‚řízeno Bohem‘. Je to naprosto radostné a
nádherné. Je to láska, štědrost, cítíte stejnou starost o druhé jako o sebe, nikoho nesoudíte, protože přijímáte ostatní přesně takové, jací jsou, protože víte, že oni jsou také dětmi ‚Boha‘ a že ‚Bůh‘ se o ně i o vás stará. Je to bezmezné štěstí, nepopsatelné, je to radost z krásy světa, je to neomezený život a zvýšený příliv energie, je to zdraví, uspokojení všech vašich potřeb ještě předtím, než si tuto potřebu uvědomíte.“ „Proč nám Rabíni tyto věci neřeknou?“ stěžovalo si několik hlasů. „Protože jen já jsem viděl ‚Otce‘, jen já vím, jak byl svět stvořen a jaké jsou zákony existence. A protože vím všechny tyto věci, vše, co musíte udělat, je přijít ke mně a zeptat se mě a já vám odhalím vše, co mi bylo dáno. Po pravdě řečeno, vy všichni, kteří věříte – a rozumíte – a denně se snažíte uvést má slova do praxe – budete zachráněni před souženími, jež lidé zažívají. Trpíte, protože nerozumíte tomu, jak jste byli stvořeni a nerozumíte skutečným důvodům, pro které jste se narodili. Narodili jste se jako synové a dědici ‚Otce‘, narodili jste se, abyste milovali vše, co je ‚Otec‘ ve vás, a vše, co vám může dát.
Vy se ale obracíte zády k celé nádheře Království a snažíte se najít potěšení v pozemských věcech.
Tím nikdy neodhalíte Boží Království a ani nevstoupíte do Nebeského Království.“ „Jak vstoupíme do Království?“ „Již jsem vám to řekl. Vstupujete do Království Nebeského, když činíte pokání ze všeho, co
stváříte ve svém srdci a ve své mysli. Když předáte své špatnosti Otci, požádáte o odpuštění a modlíte se za sílu, abyste se očistili od svých špatných myšlenek, slov a činů. Když se jich konečně zbavíte, můžete si být jisti, že jste došli do bodu, kdy začínáte vstupovat do Nebeského Království. Když tohoto bodu dosáhnete, zjistíte, že se vaše postoje vůči ostatním mění, neboť ‚Otec‘ uskutečňuje Své Dílo Lásky ve vás. Osvobodíte se od řetězů a lan vzniklých z vašich nedobrých tužeb a činů, které vás v minulosti svázaly a uvěznily v tomto světě. A více než to, zjistíte, že ‚Otec‘ skutečně naplňuje všechny vaše potřeby.“ Jedna žena zvolala: „Mám teď potřebu, Mistře, mám hlad.“ Lidé se smáli, ale pak se k ní připojilo několik hlasů a řeklo: „Byli jsme s tebou mnoho hodin, museli jsme jít dlouho, než jsi souhlasil s tím, že nás budeš učit. Ukázali jsme ti, že jsme dobré ovce. Nepomůžeš nám uspokojit náš hlad?“ Uvědomil jsem si, že mluví pravdu, a soucítil jsem s nimi. Následovali mě nejen proto, aby
byli uzdraveni, ale také proto, že velmi dychtili poznat Pravdu, kterou mi zjevil „Otec“. Řekl jsem jim, že „Otec“ splní všechny jejich potřeby. Měl jsem tedy příležitost ukázat jim sílu víry a Sílu, která je „Bohem“. Dokázal bych jim, že nic není nemožné pro ty, jež skutečně věří tak, jak já jsem věřil a měl přesvědčení.

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 8
Zavolal jsem své učedníky a řekl jsem jim, aby zjistili, zda je ve shromáždění někdo, kdo má jídlo. Našli mladého chlapce, který měl chléb a ryby a přinesl mi je. Odvrátil jsem se od davu a klidně jsem se díval na chléb a ryby, protože jsem věděl, že to byla jen „Síla Božského Ducha“, podstata veškeré „hmoty“, jež byla zviditelněna. Věděl jsem, že „Síla Božského Ducha“ je neomezená a je činnou silou v mém vědomí. Věděl jsem, že podstatou „Otce“ je uspokojení potřeb. Když jsem požehnal jídlo, cítil jsem, jak SÍLA proudí skrze mou mysl, tělo a ruce, a věděl jsem, že hlad lidí bude uspokojen. Nevěděl jsem, jak se to stane, jen jsem věděl, že se to stane. Potom jsem vzal koše s jídlem, řekl jsem učedníkům, aby ho rozdali, a cítil jsem naprostou jistotu, že každý bude mít tolik jídla, kolik bude potřeba. Když bylo jídlo lidem rozdáváno, násobilo se, dokud celý dav nebyl nasycen a uspokojen.
Nějaké jídlo dokonce ještě zbylo v koších. Dokázal jsem tedy, že: „Hmota“ – vše, co je viditelné ve vesmíru, je duchovní vědomí zviditelněné vibracemi „prachu“ (což věda nazývá částice). Ke změnán „vibrací prachu“, a tedy i „hmoty“, dochází v důsledku silně řízené, kontrolované, soustředěné vizualizace energie duchovního vědomí. Když člověk ve „vědomí lásky“ jedná čistě za účelem dosažení dobra druhých, jediným omezením „Otcova Láskyplného Díla“ ve světě JSOU MEZE, KTERÉ TOMUTO
DÍLU STANOVUJE DUCH ČLOVĚKA. K takovým změnám „hmoty“ může dojít pouze tehdy, je-li vědomí „člověka“ v dokonalé harmonii a ve spojení s Univerzálním Vědomím Otce. Ovšemže lidé a mí učedníci byli překvapeni tím, že všichni přítomní byli tímto způsobem nasyceni, a nikdo z nich nechápal, jak se takové věci dosáhlo. A tak došli k závěru, že to byl ten nejneobvyklejší zázrak, jaký kdy viděli. Toto je ještě vice utvrdilo v jejich přesvědčení, že jsem Syn Boží. Jiného dne jsem seděl pod stromem před Bethesdou, obklopený lidmi, kteří mi přivedli nemocné, aby byli uzdraveni. Jako vždy žasli nad navrátivším se životem a zdravím těchto lidí a přemýšleli, jak k takovým zázrakům může dojít. Opět jsem se snažil, aby pochopili Sílu Víry. Evangelia říkají, že jsem řekl, že kdyby člověk měl víru velikosti hořčičného semene, mohl by pohybovat horami. Toto tvrzení je chybnou interpretací toho, co jsem opravdu řekl, a ukazuje, jak málo moji učedníci a evangelisté rozuměli mému učení, když jsme žili na Zemi. Pokud by člověk měl „víru“ velikosti hořčičného semene, – co to znamená?
Jak můžete takto měřit víru?

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam
a osvícený duch se jich rychle zbaví." 9
Víra je víra. Je to „síla úplného přesvědčení“ obsažená v mysli a nemůže být omezena co do
„velikosti“. Víra vyplývající z potřeby věřit v něco, protože taková víra určitým způsobem poslouží
vašim účelům, může být silná a mocná, ale nikdy ji nelze měřit ve „velikosti“! Přesvědčení je ještě silnější. Přesvědčení nachází svůj zdroj v slyšeném a logice. Protože jste něco slyšeli nebo si přečetli a jste si jisti, že je to pravda, rozvíjíte v to hlubokou víru. Jste přesvědčeni, že je to pravda. Jste si zcela a bezvýhradně jisti způsobem, který neumožňuje námitky. Stále jsem lidem říkal: „Věřte, že dostanete, a bude vám dáno.“ Věděl jsem však, že v té době bylo pro lidi téměř nemožné mít tak silnou víru, která by způsobila zázraky, protože bez ohledu na to, jak usilovně bych jim vysvětloval Pravdu, stejně by nikdy neměli tak intenzivní znalosti, jaké mi byly dány v poušti. Ale nyní, když ve stručnosti vyprávím příběh z doby mého pobytu na Zemi v Palestině, to dělám s úmyslem, že vy, můj čtenáři, začnete vnímat a rozumět znalostem, které jsem získal během svého osvícení. Mým záměrem je dát vám znalosti – vědomosti. Věřit slyšenému znamená věřit něčemu, co vám bylo řečeno, ale o čem nemůžete opravdu dokázat, že je pravda. Vědění je vědět něco, co vám bylo řečeno nebo přečteno, a protože to, co jste slyšeli nebo četli, se logicky a realisticky shoduje se všemi vědomostmi, které již máte, jimž rozumíte a věříte, nové informace se stávají znalostmi – vědomostmi. Víte, že to, co nyní „víte“, je PRAVDA. Máte pocit „přesvědčení“. Až do této doby někteří z vás měli víru v „Ježíše Krista“, ale byli jste jako předčasně narozené děti. Vaše víra byla částečně slepá a poslušná, i když se mísila s mnoha pochybnostmi. Proto v okamžiku, kdy jste cokoli potřebovali, spoléhali jste, že „Ježíš“
to pro Vás zajistí. Ve skutečnosti většina z toho, o co jste žádali a věřili jste, že přichází díky „Ježíši“ přicházelo díky vaší vlastní „víře v Ježíše“ zviditelněné ve formě věcí, o něž jste žádali. I když je tato dětská „víra“ velmi důležitá pro vaše blaho, vy, kteří jste schopni se pohybovat na duchovní cestě vpřed k dokonalosti, musíte nyní získat přístup k hlubší úrovni opravdového poznání vztahu mezi vědomím a „hmotou“. Bez tohoto základu se bude člověk i nadále brodit náboženskými mýty a zůstane uvězněný ve stavu lidského utrpení. Když jsem byl na Zemi, říkal jsem lidem Pravdu, ale ta byla neustále nesprávně vykládána. Co jsem opravdu řekl o víře, bylo toto: „Podívejte se na tento nádherný velký strom. Vyrostl z nejmenšího semena, jaké si lze představit. Podívejte se na jeho obrovský kmen, větve a listoví. Celý tento obrovský nárůst započal v malém semeně. Jak se mohla taková věc stát? Odkud pochází veškeré dřevo tvořící strom a listy, které jej zdobí? Není to zázrak stejně velký, jako zázraky, jež pro vás každý den vykonávám? Není růst tohoto stromu stejným dílem ‚Otce’, jako i uzdravení, které se děje u nemocných lidí?

Kristus se vrací – říká svou pravdu

Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 10
Ptám se vás – co je to semeno? Můžete mi to říci? Ne, nemůžete. Ale já vám to povím: Je to malá – nepatrná entita ‚znalosti vědomí’. Je to ‚znalost vědomí’ toho, čím se stane. Je to fragment ‚vědomí’ vycházející z ‚Božského Tvůrčího Vědomí’. Je to fragment duchovní síly, čerpaný z Duchovní Síly Otce, který se, jakmile je zasazen do země a zaléván deštěm, začne oblékat viditelnou ‚hmotou’, o níž má ve
svém nitru uloženy znalosti. Tyto znalosti jsou pravdivé, pevné, jasné, silné a neochvějné. Toto sebeuvědomění, sebepoznání ztělesněné v semeni je přesvědčením o ‚vědomí’. Všechny formy života vycházejí z tohoto jednoznačného sebeuvědomění — ‚přesvědčení o vědomí’. Uvědomění si tohoto ‚přesvědčení o vědomí’ odlišuje neživou půdu a skály od všeho, co žije a roste na povrchu Země. Tam, kde neexistuje ‚přesvědčení o vědomí’ nebo ‚poznání vlastní identity’, nedochází k růstu. Vědomí,
které leží v zemi a ve skalách, zůstává ‚vědomím’ ve stavu spánku.” Pokud byste tedy mohli věřit v to, o co žádáte se stejnou silou přesvědčení, s jakou hořčičné semeno zná svou vlastní identitu,
mohli byste dokázat vše, co chcete udělat. Kdybyste mohli ve své mysli nést semeno dokonalého plánu svých nejupřímnějších cílů a bezpochyby byste věděli, že může růst a dospět k dokonalému uskutečnění, zajisté byste viděli v tomto vašem životě toto nádherné semeno vzklíčit a růst. A určitě byste mohli ve svém životě hýbat horami — těmi horami, které stojí v cestě a brání vám dosáhnout všeho, čeho byste chtěli... Horami, které jste sami vytvořili ve chvílích své bezohlednosti a špatných myšlenek. Kdybyste pochopili podstatu stvoření a existence, mohli byste žít život úplné svobody, neomezeného naplnění a transcendentní radosti. Snažte se porozumět a zjistíte, že k vám postupně porozumění přichází. Zaklepejte na dveře vesmíru umožňující přístup k „Bohu“ — „Vědomí Vesmírného Otce“, a nakonec uvidíte otvírající se dveře a budete mít přístup k tajemstvím světa.
Pouze věřte a dostanete. Vždy jsem všem také připomínal: Pouze ti, kteří mají čistou mysl a srdce, dosáhnou těchto mocných věcí. Špatní mohou po nějakou dobu vzkvétat stejně jako králové, dobyvatelské armády a další, kteří ve své mysli shromažďují bezpráví. Je jim dovoleno nějakou dobu vykonávat svou práci, protože ze zla také vzchází určité dobro, ale nakonec neuspějí a jejich jména jsou hanobena zbytkem světa. Takže vy všichni, kteří to dokážete, podívejte se na své motivy.
Přání zrozená výhradně ze sobecké touhy po bohatství nebo pohodlí nakonec vedou ke zklamání, nemoci a smrti.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 11
A říkám vám, kteří čtete tato slova – ať se nikdo neodvažuje popírat Pravdu, o které mluvím, dokud sám nevykročí na Cestu Sebeodevzdání, jež jsem následoval, když jsem byl na Zemi, a nedosáhne spojení s „Otcem“ a s nevyvratitelnými vrcholy poznání a porozumění, kterých jsem dosáhl. Až toho všeho dosáhnete, nebudete již chtít popírat pravdu, kterou vám sděluji, a ani se nebudete moci ovládnout, abyste se nepřipojili ke „mně“ a k výuce stejně hledajících. Do té doby zůstaňte v klidu a nedávejte nikomu najevo svou nevědomost. Často lidé na celém světě rádi přijímají moje učení jako vysoce morální a nejdokonalejší pokyny pro správné chování a každodenní život. Rychle však dodávají, že příběhy o zázracích by neměly být brány v úvahu, protože takové odchylky od přírodních zákonů vesmíru nejsou možné. Tento typ myšlení vytváří překážky pro další pokrok v duchovním a vědeckém vývoji, kterého je lidská mysl schopna. Ve skutečnosti jsem nepřišel na Zemi, abych zavedl nové náboženství nebo vyšší morální kodex, než který dal Mojžíš v Desateru přikázání. Mým cílem bylo přinést nové vnímání „Boha“ jako stvořitele a pochopení samotné existence. Z tohoto poznání může vyplynout nový způsob života. Správným přístupem k mému poslání na Zemi v tomto třetím tisíciletí je uznat, že „zázraky“, které jsem provedl, jen přesahují současné schopnosti průměrného
člověka. Takové „zázraky“ jsou však příkladem toho, čeho lze dosáhnout v budoucnu, kdy bude mysl lidí naplněna pravými znalostmi o existenci a kdy lidé skrze víru, meditaci a modlitbu budou sjednoceni a prostoupeni Univerzálním Životem – Vědomím Lásky. Je skutečně pravda, že jsem „kráčel po vodní hladině“, když moji učedníci byli na palubě lodi, aby přepluli jezero? Pokud jste četli biblický příběh o této události, tak si uvědomíte, že mě moji učedníci zanechali samotného. Hledal jsem příležitost na čas přerušit veškerý kontakt s lidmi, odejít do kopců a znovu vstoupit do hluboké meditace, aby mé vědomí mohlo splynout s univerzální dimenzí „Božského Vědomí“. Když jsem byl v tomto duchovním stavu přesahujícím lidské vědomí, veškeré mé fyzické vědomí zmizelo, byl jsem pozvednut do extáze Univerzálního Proudu Života a věděl jsem, že všechno je UNIVERZÁLNÍ ŽIVOT, že ŽIVOT je skutečnou podstatou mého stavu bytí a že všechny jiné projevy jsou jen změněným a prozatímním vzhledem zviditelněného UNIVERZÁLNÍHO ŽIVOTA. VĚDĚL jsem, cítil jsem, že jsem SÁM ŽIVOT, a když jsem vyklouzl z pozemského vědomí do univerzálního ŽIVOTNÍHO VĚDOMÍ, zákony, kterými se řídí moje fyzické bytí, byly překročeny a už se nevztahovaly na svaly a krev mého lidského těla. Toužil jsem se v tomto novém transcendentním stavu pohybovat a zjistil jsem, že se vznáším nad svou jeskyní.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 12

Viděl jsem své učedníky na jezeře a věděl jsem, že jsou v nesnázích. Bez námahy jsem se vznášel dolů z kopce směrem ke břehu, a když jsem začal znovu získávat kontakt se svými běžnými lidskými zájmy – v tomto případě se svými učedníky – zjistil jsem, že spočívám na vodní hladině. Byl jsem však stále v tom stavu, kdy jsem si plně uvědomoval, že já sám jsem individualizovaný ŽIVOT, a proto bylo moje tělo naplněno ŽIVOTNÍ SILOU, která stále odlehčovala a přeměňovala atomovou strukturu mého
fyzického stavu. Musíte pochopit, že sluch a myšlení ve stavu lidského vědomí a ve stavu výstupu do
TRASCENDENTNÍHO POZNÁNÍ UNIVERZÁLNÍHO ŽIVOTA, kdy je osobní vědomí staženo z těla a zcela se spojí s „Univerzálním Vědomím Otce“, patří do dvou zcela odlišných dimenzí bytí. Lidské vědomí může být inspirováno „Univerzálním Vědomím Otce“, ale získaná inspirace se mísí s lidským stavem a je často mylně interpretována podle vědomostních a znalostních základů, které již ovládají mozek, a tím i samotné duševní procesy. Inspirace, již dostáváte, je bohužel znečištěna a zkreslena vašimi současnými přesvědčeními, která vehementně udržujete. Kdežto TRASCENDENTNÍ VNÍMÁNÍ a STAV POZNÁNÍ opouštějí fyzický stav a vystupují z něj. Mozek již nic nemá pod kontrolou. Již nemá žádný vliv na stav Transcendentního Vnímání, které je Pravda sama. Tento stav již není ovládán ani ovlivněn lidskou vírou. Je to stav toho, „Co je Skutečnost“ na pozadí viditelného projevu a existence, místo
toho, co v lidské dimenzi „Je Považováno za Existenci“. V Transcendentním Stavu Vědomí jsou „zázraky“ jen běžným uplatněním Univerzálních zákonů. Než budu pokračovat v líčení svého života na Zemi, chtěl bych znovu zdůraznit, že vše ve vesmíru je zviditelněný konkrétní a individualizovaný STAV VĚDOMÍ. Musel jsem sestoupit ze svého současného STAVU UNIVERZÁLNÍHO VĚDOMÍ LÁSKY, abych znovu prožil na Zemi svůj život, který zůstává nesmazatelně vtištěn do energie vědomí samotného světa, pocházející od doby jeho stvoření. Musíte pochopit, že když jsem zanechal své tělo v Palestině, nechal jsem za sebou všechno, co se týkalo tohoto života. Splnil jsem svoji misi. Neboť když jsem zemřel na kříži, byl jsem osvobozen a byl jsem vyzdvižen v nádherném SVĚTLE, abych se stal součástí tohoto SVĚTLA, abych byl SVĚTLEM a radoval se ve SVĚTLE, které je Univerzální Láskou, Životem, Krásou, Harmonií, Radostí a Extází. POHYBOVAT SE V RŮZNÝCH ÚROVNÍCH „VĚDOMÍ“ je mise, která není ani snadná, ani příjemná. Právě proto, že moje mise na Zemi nebyla dokončena, když jsem v Palestině zemřel, nyní se vracím, abych vám pomohl připravit se na vstup do nového věku, nové fáze
individualizované existence na Zemi. Trochu lépe pochopíte, co myslím výrokem „není snadná, ani příjemná“, pokud si vzpomenete na časy, kdy jste prožívali velký smutek ve svém životě, a pocítíte reakci s téměř stejným napětím a emocemi jako tehdy, když jste tento smutek prožívali poprvé.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam
a osvícený duch se jich rychle zbaví." 13
Když přemýšlíte o minulé bolesti a utrpení, bude se vám chtít plakat. Po prožití těchto okamžiků ve své představivosti pocítíte návrat původní deprese a úzkosti. Budete se chtít vzdálit od lidí, protože vaše vědomí teprve pak opustí váš stav klidné a blažené rovnováhy, abyste znovu zažili nízké vibrace vědomí a jeho formy, které jste vytvořili v prvotním období vašeho utrpení. Změna nálady naznačuje změnu energie vědomí. Zvyšováním vibrací vědomí získáte fyzickou, emocionální a duševní podporu, díky které budete šťastni. Pokles energie vašeho vědomí oslabí fungování celého vašeho systému a budete cítit nástup deprese nebo alespoň pokles své dřívější lehkosti. Popisuji vám pravdu o existenci.
Celý váš vesmír projevuje různé frekvence vibrací energetických částic vědomí. Když tyto frekvence stoupají nebo klesají z jedné úrovně do druhé, viditelné a fyzické struktury také projevují různé úrovně energie a následuje změna v myšlenkových modelech, emocích a vzhledu. Pouze moje láska k lidstvu mě nutí sestoupit z mého stavu vědomí a vrátit se do podmínek mého života na Zemi. Po dva tisíce let „Křesťané“ prožívají trauma mého ukřižování. Někteří lidé dokonce mají stigma, což není nic jiného než emocionální, hysterická, morbidní reakce na jejich přesvědčení, co jsem musel snášet. Tito lidé prožívají nadměrné citové rozrušeni vrcholící představou mého strachu a utrpení před mou smrtí.
Jejich procítěná vděčnost za to, co jsem vydržel, je vrhla do stavu fyzického zármutku. Tato slova byla napsána na Velký pátek a já vám úmyslně vyprávím o mém ukřižování a říkám vám, že je nutné opustit všechna dramata spojená s připomínáním toho dne. Zemřel jsem – a byla to pro mne velká úleva. Je čas, aby se lidé probudili ze svého dlouhého, předlouhého snu a pochopili existenci
takovou, jaká ve skutečnosti je, a poznali také pravdu o mém ukřižování, která byla až dosud
skryta. Pokud jde o Velký pátek, rok co rok jste si po staletí vytvářeli traumatický stav vědomí, který
znečistil celý svět, jenž je tak daleko vzdálený od duchovní dimenze UNIVERZÁLNÍHO TVŮRČÍHO VĚDOMÍ, jako je peklo vzdáleno od nebe. Nyní, když jsem se rozhodl znovu prožít svůj život na Zemi skrze mysl své Zapisovatelky jako „Ježíš“, abych pomohl světu vstoupit do nové fáze duchovního
vývoje, žádám ty, kteří mohou přijímat má slova, aby se vzdali tohoto zaběhnutého způsobu vzpomínání na moji smrt a praktikování fyzického „sebezapření“ během Půstu proto, aby si tímto způsobem připomněli mých 40 dní v poušti. Neboť z mého vyprávění musíte pochopit, že tyto chvíle v poušti byly okamžiky velké radosti a duchovního štěstí.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam
a osvícený duch se jich rychle zbaví." 14

Těsně před mou smrtí se odehrálo mnoho událostí velkého duchovního významu, které jsou dokonalými příklady velkých Kosmických Zákonů působících ve vaší dimenzi existence. Nyní vám stručně vysvětlím tyto důležité události, protože mým cílem je zcela osvítit vaši mysl a poskytnout vám znalosti, které přesahují jakékoli poznatky, jež byste mohli obdržet od jiné osoby ve vašem světě.
Když jsem začal připravovat své učedníky na svou bezprostřední smrt, byl to úkol nesmírně obtížný. Sotva dokázali potlačit své překvapení a zděšení. Představa, že budu ukřižován jako obyčejný zločinec, byla pro ně zdrcující a také mne nechtěli ztratit. Povolal jsem je, aby mě následovali a vzdali se svého prosperujícího života. Opustili své rodiny a své domovy, aby vystavěli svůj život kolem mé osoby a mé práce. Byli hrdí na pokroky, které postupně přicházely, když jsme procházeli městy. Chtěli být spojováni s mým jménem a být uznáváni jako moji následovníci navzdory odmítnutí a tvrdé kritice ze strany svých náboženských vůdců. Kromě toho mě milovali a respektovali mě, a to jak za to, jak
jsem žil dle vlastního učení, tak za to, s jakou láskou a soucitem jsem uzdravil mnoho lidí a přinesl jim útěchu v jejich těžkých životech. Opravdu věřili, že jsem Syn Boží. Jak by mohl Boží Syn skončit na kříži, ptali se navzájem. Jejich hrůza narůstala s každou novou otázkou. Bylo to pro ně nepředstavitelné. Cítili, že se před nimi otevírá obrovská prázdnota. Prázdnota v jejich životech, obrovská propast v zemi, po které kráčeli. Rostla vnich neúnosná nejistota a ztráta smyslu svého života. O tom, co jsem jim řekl o svém budoucím ukřižování, se ani neodvažovali uvažovat. Taková událost by zničila vše, čemu věřili celým svým srdcem. V důsledku toho moji učedníci nahlas a důrazně odmítali to, co jsem se jim snažil říci, a opakovaně prohlašovali, že něco takového se nikdy nemůže stát. Když jsem pevně vzdoroval jejich tvrdohlavému odmítání, byli nakonec nuceni postavit se tváří v tvář faktům a otevřeně přijmout, že něco takového je možné. Řekl jsem jim, že po mé smrti mne znovu uvidí a že očekávám, že budou pokračovat v práci, kterou jsem započal. Bolest, kterou jsem jim způsobil, a diskuse, které jsem mezi svými učedníky vyvolal, mě také hluboce zasáhly. Nebylo snadné se vydat na cestu do Jeruzaléma, kde na mě čekal můj osud. Často jsem přemýšlel, jak se s touto velkou výzvou ve své vytrvalosti vyrovnám. Jestlipak budu schopen překročit svůj fyzický stav, spojit se s Vědomím Univerzálního Otce a zůstat v něm až do své smrti? Někdy mě představy utrpení velmi děsily, ale neodvážil jsem se tento strach odhalit svým učedníkům. Proto jsem začal svou poslední cestu do Jeruzaléma s velmi smíšenými pocity. Na jedné straně jsem byl unavený z uzdravování, péče a výuky lidí, kteří mne sice pozorně poslouchali, ale jen málo rozuměli tomu, co jsem se jim snažil říci. Myslel jsem, že moje znalosti jim umožní vyjít ze své bídy a přinejmenším
navázat kontakt s „Otcem“ a nahlédnout do „království nebeského“. Ale nebyly žádné důkazy o jejich duchovním probuzení, a to ani mezi mými učedníky. Mé zklamání a pocit neúspěchu mne přivedly k radosti z toho, že se po mé smrti přesunu z pozemského života do nádherného stavu bytí, o němž jsem věděl, že mne čeká. Zároveň jsem si pokládal otázku, jak ponesu bolest ukřižování. Po celou dobu své mise jsem žil ve více či méně neustále klidném – často povzneseném – stavu mysli s myšlenkami zaměřenými na „Láskyplné Vědomí Otce“, tvůrce všeho bytí, s vědomím, že se na něj stačí
jen obrátit a vše potřebné se samo okamžitě projeví.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3 

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 15

Jestlipak dokážu zachovat svou vyrovnanost, až budu předveden před koncil, až mne
povedou k ukřižování, až mne budou přibíjet na kříž a až ruce ponesou tíhu mého těla?
Protože jsem se v tu chvíli poddával pochybnostem a strachu, běžná úroveň frekvence mého
vědomí rychle klesala. Tento stav mne přivedl zpět do úrovně pozemských frekvencí vědomí.
Znovu jsem propadl své dřívější agresivitě, která mě přiměla spáchat nepřiměřené činy, jež
bych si nikdy dříve, když jsem byl ve stavu naprosté harmonie s „Láskyplným Vědomím
Otce“, neuměl představit. Tyto mé pochybnosti a vnitřní konflikty se projevily v mém životě v
podobě lidských emocí a impulsů, které porušovaly Kosmický Zákon Lásky.
Nejprve se stala příhoda s Fíkovníkem. Měl jsem hlad, a když jsem přicházel ke stromu, tak
jsem v podstatě ani nečekal, že na něm najdu nějaké ovoce, neboť nebyla sezóna fíků. Když
se ale opravdu ukázalo mé hledání jako marné, proklel jsem fíkovník. O dvacet čtyři hodin
později uschl až do kořenů. Byl to šokující zážitek. Bylo to poprvé, co moje slova nějak ublížila.
Mým učedníkům to však názorně prokázalo sílu MYŠLENKY, a to jak dobré, tak i zlé. Ukázalo jim to, že čím vyššího duchovního stupně člověk dosáhne, tím větší dopad mají jeho slova na okolí. Využil jsem příležitosti, abych svým učedníkům na tomto ukázal, že jsem se choval bez přemýšlení, stejně jako většina lidí, kteří – když mají velká očekávání – nemohou mít nebo dostat to, co chtějí. Obvykle reagují hněvem, slzami, nepřátelstvím a ostrým slovem, které se může, ale nemusí, stát jakýmsi „špatným přáním“ nebo prokletím osoby, jež jim odepřela to, po čem toužilo jejich srdce. Zde viděli na vlastní oči, co moje kletba udělala s fíkovníkem. Nyní museli být schopni pochopit, že i když jim pevné přesvědčení může dát vše, po čem touží nebo si představují, musí si také neustále uvědomovat svůj vlastní duševní nebo emoční stav. Nesmí v sobě skrývat zášť vůči ostatním, ale musí rychle odpustit,
jinak by těm, kteří se jim znelíbili, mohli způsobit velké škody, jež by se jim v pravý čas vrátily jako úroda jejich setby. Vzhledem k tomu, že sklízíme to, co jsme zaseli, věděl jsem, že to, co jsem udělal fíkovníku, se mně nevyhnutelně nějakým způsobem vrátí. Odvedl jsem své učedníky do Chrámu. Nebyl jsem tam léta a věděl jsem, že má návštěva zahájí sled událostí, které povedou k mému ukřižování. Někteří lidé mě poznali a v reakci na jejich žádost jsem je začal učit. Připojili se k nám další lidé a tlačili se na stánky půjčovatelů peněz, kteří si začali stěžovat. Jejich výkřiky a lamentování přerušily tok mých myšlenek, když jsem učil.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam
a osvícený duch se jich rychle zbaví." 16

Náhle se ve mně probudil hněv. Shromáždili se kolem mě seriózní lidé, dychtiví slyšet slova o ŽIVOTĚ, která jim již brzy nebudu schopen říci, ale byli tu i půjčovatelé peněz, kteří se živili prodejem obětních zvířat, což lidem nepřinášelo nic dobrého. Tito muži jen přiváděli ostatní do dluhů a bídy. Krev se mi vehnala do hlavy, převrátil jsem stoly, rozházel jejich peníze a vyháněl jsem z Chrámu tyto muže, kteří měli místo srdce peněženku. Najednou nastal velký hluk, výkřiky a lamentování. Několik lidí lezlo po čtyřech a snažilo se posbírat spadané peníze. Lichváři mě proklínali a křičeli, že jsem zlý a špatný a že dělám práci Belzebuba a dalších tisíců ďáblů. Kněží, Farizeové a všichni, kteří přinášeli velké oběti
do Chrámu, se seběhli, aby zjistili příčinu hluku a zmatku. Když vyslechli příběh od lichvářů, kteří byli mými činy velmi pobouřeni, odsuzovali mé chování a naříkali, aby tak zapůsobili na Kněze, přičemž každý z nich se snažil překřičet druhého, aby demonstrovali svou hrůzu z toho, co jsem udělal. Nikdy se nic podobného v Chrámu nestalo. Dokonce i ti, kteří mě předtím poslouchali, byli nyní v rozpacích z mého svévolného chování a přemýšleli, co jsem to za člověka. Tlačili se k sobě a sledovali, co se děje, když se k nim Kněží a Farizeové přiblížili, dívali se na ně a přesvědčovali je o tom, že se snažím zničit vše, v co věřili, tím, že káži o falešném „Bohu“, který byl v rozporu s tím, co doposud slyšeli ve svých synagogách. Kněží vyjádřili lidem svůj hněv a přesvědčili je, že můj hřích by je nakazil, kdyby i nadále naslouchali mému šílenství. Lidé postupně došli k přesvědčení, že na ně mám špatný vliv a že je třeba se mi vyhnout, než budu moci narušit mír v zemi a vyvolat hněv Římského guvernéra proti celé Palestinské zemi. Moji učedníci se styděli za to, co jsem udělal, opustili toto místo a schovali se mezi uličkami v určité vzdálenosti od Chrámu. Když se ke mně později vrátili, dali mi jasně najevo, že byli mými činy bolestně zkoušeni. Přemýšleli, zda jsem ztratil zdravý rozum, jestli jsem se nezbláznil, prorokoval svou smrt a pak dělal přesně věci, které by pravděpodobně byly její příčinou. A v tomto okamžiku, Jidáš, který nikdy úplně neodložil svou židovskou víru, začal pochybovat o tom, zda jsem opravdu Mesiáš. Učil jsem lid tři roky a římská nadvláda se nezmírňovala. Tři roky a lidé se nepřiblížili ke štěstí, které jsem jim slíbil. A teď se zdálo, že se ze mě stane narušitel míru – díky kterému se proti nim obrátí hněv Říma. Slyšel, že židovský Velekněz se mě chce zbavit, a proto mu nabídl své služby, aby mě označil, když o to bude požádán. Když nastal čas, abych se svými učedníky pojedl Pesach, zařídil jsem, abychom jedli všichni společně ve velké jídelně. Věděl jsem, že je to naposledy, co jím na Zemi. Nechci se vracet hluboko do vědomí té noci. Cítil jsem nesmírný smutek při pomyšlení na to, že opustím své učedníky, kteří mi byli tak oddaní. S mým smutkem přišly i všechny mé obavy a mé vnitřní konflikty. Zažíval jsem chvíle hluboké sebelítosti. Cítil jsem, že nikdo nerozumí tomu, co jsem se snažil udělat pro svůj lid, a nechápe oběť, kterou jsem pro ně byl připraven přinést.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 17

Jan živě vyprávěl příběh o poslední noci Izraelitů v Egyptě, než uprchli do pouště. Mluvil o Mojžíšově příkazu hlavě každé rodiny zabít neposkvrněného beránka, určitým způsobem ho uvařit a pokropit jeho krví dveřní zárubně všech izraelských obydlí, protože právě v tu noc andělé přijdou zabít všechny prvorozené Egypťany a jejich dobytek. S velkým potěšením připomínal výkřiky Egypťanů, když se probudili a našli v každém domě v krvi ležícího prvorozeného. Žádný nebyl ušetřen. Byl to ten druh hrozných příběhů, které jsem odmítal, protože neměly žádnou cenu pro někoho, kdo hledá Vyšší duchovní Pravdu. Přemýšlel jsem, do jaké míry moji učedníci skutečně chápou, co jsem jim řekl o jejich „Nebeském Otci“ a jeho Lásce k celému lidstvu. Jak se mohli těšit z pomyšlení na to, že andělé zabíjejí prvorozené Egypťany, když jsem jim jasně řekl, že „Bůh“, „Otec“ je Láska? Ale Židé se vždycky zabývali proléváním krve, aby odčinili své hříchy. Dokonce i Abraham, zakladatel izraelského národa, byl přesvědčen, aby vzal svého jediného syna do pouště, zabil ho a nabídl jej jako oběť Bohu. Jak pohanská a odporná myšlenka! Myslel jsem na zvířecí oběti v Chrámu. Miloval jsem všechny divoké tvory tak, jak jsem je mohl jen milovat, takže tato praxe pro mě byla ohavností. A teď jsem měl být usmrcen, protože jsem se odvážil vyslovit slova Pravdy. A když jsem uvážil, jak málo se mi podařilo předat své znalosti, přemýšlel jsem, proč jsem byl vyslán na takovou misi! Cítil jsem krátký záchvěv nelibosti a hněvu mísícího se s mými obvyklými pocity lásky k těmto mužům. S určitým cynismem jsem přemýšlel, jaké účinné znamení bych jim mohl nechat jako vzpomínku, abych jim připomněl všechno moje učení, když už nebudu s nimi. Když tak rychle zapomněli na všechno moje učení o „Otcovské Lásce“ a užívali si strašného příběhu Pesachu, zatímco jsem byl stále v místnosti s nimi – kolik si budou pamatovat, až zemřu jako „zločinec“ na kříži, nejvíce hanlivou smrtí? S těmito ironickými myšlenkami jsem vzal chléb, rozlomil ho, předal svým učedníkům a řekl jim, aby ho jedli.
Přirovnal jsem lámaný chléb k lámání mého těla a požádal jsem je, aby „lámání a rozdělování chleba“ dělali na památku oběti mého těla, že jsem přinesl PRAVDU – Pravdu o Bohu, Pravdu o Životě a Pravdu o Lásce. Když si uvědomili, že mám zvláštní náladu, přestali jíst, poslouchali mě, vzali chléb a tiše ho jedli. Potom jsem vzal svůj pohár s vínem a podal jej dokola s tím, aby se každý napil, protože to je symbol mé brzy prolité krve, jelikož jsem se odvážil jim přinést Pravdu o Existenci.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 18

Viděl jsem, že tón mého hlasu se některých dotkl. Střízlivě se každý trochu napil a podal pohár svému sousedovi. Ale stále nic neřekli. Cítili, že to myslím vážně a že nebudu tolerovat další diskusi. Potom jsem jim řekl, že mě jeden z nich zradí. (Hluboko uvnitř sebe jsem chápal jeho motivy a věděl jsem, že je součástí budoucího sledu událostí. Hraje pouze roli, ke které ho jeho povaha vedla. Věděl jsem, že bude hodně trpět, a soucítil jsem s ním. Ale tyto myšlenky jsem si nechal pro sebe.) Když jsem zmínil, že mě jeden z nich zradí, a řekl jsem Jidášovi, aby odešel a rychle udělal to, co musí, učedníci ožili a přemýšleli, jestli skutečně toto jídlo je jejich posledním jídlem se mnou. Nyní se dostavila velká emocionální tíseň, otázky, dokonce i obviňování za to, že jsou dovedeni do takové pasti. Znovu uvažovali, co budou dělat se svými životy po mém odchodu. Ptali se, jaké by měli postavení v komunitě, kdybych byl ukřižován. Tvrdili, že budou předmětem posměchu. Nikdo by už nikdy nevěřil jedinému slovu, které kdy řeknou. Hluboce zarmoucen jejich sobeckou reakcí na mou těžkou situaci jsem je ujistil, že se nemusí bát o svou vlastní bezpečnost. Opustí mne a nebudou spojováni s mým ukřižováním. Navrhl jsem, aby se po mé smrti rozešli a vrátili se do Galilei. To se hluboce dotklo Petra, který rozhořčeně zareagoval a popřel, že by se mě někdy zřekl – ale ovšem, že to udělal i on.
Veškerá láska, kterou jsem cítil ke svým bližním, vše, čeho jsem pro ně toužil dosáhnout – v tomto okamžiku, kdy jsem je tolik potřeboval – narazily jen na nepochopení, dokonce odpor. Jejich jedinou starostí bylo, co se s nimi stane. Žádná slova útěchy, žádná nabídka pomoci ani úzkost z mého nadcházejícího utrpení. Jak tvrdé je lidské srdce, pomyslel jsem si. Kolik století bude trvat, než člověk dokáže překonat své vlastní utrpení a bolest, aby pocítil sebemenší kousek lásky a soucitu k těm,
kteří byli ještě nešťastnější než oni sami? A tak – i když jsem byl hluboce zklamaný – dokonce zraněný – jejich sobeckými reakcemi, také jsem je chápal a pokusil jsem se dát svým učedníkům odvahu čelit budoucnosti a ujistil jsem je, že s nimi budu vždy, i když budu skrytý před jejich zrakem. Práce, kterou jsem zahájil, bude pokračovat i z „druhého břehu“. Neopustím je. Řekl jsem jim, aby se odkazovali na vzpomínky z doby, kdy jsem byl s nimi. Upozornil jsem je, že bude mnoho těch, kteří budou pokračovat v cestě se znalostmi, které jsem jim dal, ale cizí lidé se budou snažit přidat do mého učení hlas tradice a rozumu. Moje slova budou tak zkreslena, že nakonec již nebudou odhalovat původní Pravdu, již jsem přinesl světu. Když jsem jim řekl, co se stane, rozzlobili se – a dokonce zpanikařili. Ulevilo se mi, když jsem viděl, že moje učení nakonec nebylo marné – jejich uši nebyly úplně hluché. Požádali mě, abych jim pověděl víc – ale zvedl jsem ruce a řekl, že to je vše, co jsem jim mohl sdělit.
V tuto chvíli jsem cítil, že jsem na Zemi řekl vše, co jsem měl říci, a že mé proslovy k lidem byly skončeny. To, co jsem nyní chtěl ze všeho nejvíce, bylo stáhnout se do ticha a najít mír a úlevu ve svém spojení s „Otcem“. Opustili jsme jídelnu a vydali se na Olivovou horu, ale nálada mých učedníků byla směsicí vnitřního konfliktu, strachu a pochybností. Většina z nich mě opustila, aby se přidala ke svým rodinám a přátelům, kteří stále slavili Pesach.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 19
V zahradě byl zvláštní kámen ve formě malé jeskyně. Rád jsem se v něm ukryl před větrem. A tam jsem se posadil, meditoval a modlil se a hledal cestu k povznášející harmonii, které jsem kdysi dosáhl. Věděl jsem, že vstupem do spojení s „Otcovskou Láskou“ mé obavy zmizí a ocitnu se ve stavu naprostého a absolutního míru a důvěry. Současně jsem cítil, jak do mě proniká Síla Lásky a ovládá mé lidské vědomí. Mého srdce se zmocnila síla, která mi měla pomoci vydržet to, co mě čeká. Dokáži zůstat v Lásce a dávat Lásku až do posledního vydechnutí. A tak tomu bylo. Ani se nepokusím vrátit k soudu a ukřižování. Neboť to nemá žádný význam. Když jsem nakonec zemřel na kříži a můj duch vystoupil z umučeného těla, byl jsem vyzvednut do zářivého a nepopsatelně krásného SVĚTLA. Byl jsem obklopen vřelostí a podporou LÁSKY, jakou jsem nikdy předtím nebyl. Cítil jsem, jako bych byl zahalen chválou, mocnou jistotou, že jsem pracoval dobře, extází univerzální síly pokračovat v práci, radostí a vytržením, že žádný pozemský stav se s tímto nedá srovnat. Získal jsem přístup k nové a
nádherné úrovni života, ale přesto jsem sestoupil ve vědomí, abych zůstal v kontaktu s těmi,
jež jsem zanechal na Zemi. Dokázal jsem se ukázat těm, kteří byli dostatečně citliví, aby mě
viděli. Příběh Tomáše, jenž údajně vložil prsty do mých zranění, je však nesmyslný. Moji učedníci nevěděli, že jsem se tajně domluvil s Josefem z Arimatie, aby po mé smrti vzal mé tělo do jeho vlastní nepoužívané hrobky, kde ho mohl před západem slunce nabalzamovat, jak bylo zvykem. Když pak padla tma a všichni v Jeruzalémě pozorovali Šábes, Josef a jeho dva důvěryhodní sluhové na koních v průběhu noci a ještě celého následujícího dne nepozorovaně tajně převezli mé tělo do pohoří poblíž Nazaretu v Galileji. Tam, za pomoci mé rodiny a mých pokynů, podle nichž mají postupovat, najdou malou skrytou jeskyni, která mě chránívala před bouřkami a kam jsem se uchyloval před lidmi, když
jsem byl mladý, nešťastný, vzpurný a v rozporu s celým světem. Josef slíbil, že najde jeskyni podle mapy, kterou jsem mu dal, a tam mé tělo po dalším nabalzamování zanechá. Postavil a důkladně uzavřel také malý vchod, který ostatky chrání před možnými vetřelci. Tam tedy moje tělo odpočívá, v bezpečí a neobtěžováno. Bylo o mně řečeno, že moje tělo vstalo z mrtvých. Jaká absurdita vyvolaná pozemskou myslí při hledání uspokojivého vysvětlení týkajícího se mé smrti jako zločince na kříži!
K čemu by mi sloužilo pozemské tělo ve vyšší dimenzi? Jak mohl takový směšný mýtus přetrvat až do 21. století? Nedostatečné porozumění „Křesťanů“ lze měřit podle skutečnosti, že až do dnešního dne slepě přijímali takové dogma. Přemýšlejte o tom pečlivě. Když jsem byl osvobozen od pozemského těla a prožil jsem tuto zkušenost extáze a slavného vytržení, které je přechodem k vyšší dimenzi
UNIVERZÁLNÍHO VĚDOMÍ, proč bych se chtěl vrátit do pozemské dimenze a do svého těla? Jak užitečné by to bylo pro mě ve vašem světě nebo v mém?

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam a osvícený duch se jich rychle zbaví." 20

Zatímco „fyzická podstata“ mého těla, když jsem žil na Zemi, mohla být produchovněna,jakmile se dokonale harmonizovala s „Láskyplným Vědomí Otce“, nebylo mé tělo překážkou a zátěží mých následných cest do Nejvyšších Duchovních Říší. Viditelné věci jsou pouze projevem specifických frekvencí vibrací ve vědomí, které způsobují „MIHOTÁNÍ SMÍTEK PRACHU neboli ČÁSTIC“, jež vypadají jako pevná „hmota“. Každá viditelná látka má svou vlastní jedinečnou vibrační frekvenci. Změna rychlosti vibrací způsobí změnu vzhledu „hmoty“. Když se energie vědomí změní, změní se i vzhled „hmoty“. To je důvod, proč jsem se mohl soustředit a snížit své frekvence vědomí do té míry, že jsem
svou podobu zviditelnil lidskému oku. Mohl jsem se vrátit ke svým učedníkům a být jimi viděn. A to jsem udělal. Miloval jsem je víc než kdy předtím a dlužil jsem jim veškerou možnou slíbenou podporu a zabezpečení, kolik jen jsem jim byl schopen poskytnout po své smrti. A nejen to. Bylo nutné nasměrovat do jejich myslí moji vlastní sílu, aby jim dala podnět a odvahu pokračovat v práci, kterou jsem zahájil. Chci však, abyste věděli, že „individualizované vědomí“, které vystoupá ve vibračních
frekvencích až k samotným branám Univerzální Tvůrčí Dimenze, se stává INDIVIDUALIZOVANÝM SVĚTLEM, INDIVIDUALIZOVANÝM VĚDOMÍM, jež nepotřebuje žádné tělo, které by vyjadřovalo a radovalo se z toho, co vše si NÁDHERNÉ VĚDOMÍ v nejvyšších DUCHOVNÍCH SFÉRÁCH může představit. Je to nejvyšší stav bytí a vytržení, jenž nemá žádnou z potřeb, přání a impulsů, které zažívají ti, kdo nevystoupali výše než nad své ego. Když jste na Zemi, vaše mysl zůstává ukotvena v určitých úrovních vibračních frekvencí, uvězněná v tělech, která mají své vlastní potřeby. Pokud by se vaše vědomí skutečně vzneslo nad tyto parametry, vaše pozemské já by zmizelo. Když jsem byl uvězněn v těle, také jsem se ocitl z velké části uvězněný v těchto úrovních frekvencí a vibračního vědomí. Kromě toho vaše představivost sama o sobě nemůže stoupat nad rámec vašich minulých
zkušeností, a tak jste uzavřeni ve své minulosti, kterou plánujete pro svou budoucnost. Postupně vás však povedou duchovně vyvinutější jedinci, kteří jsou dostatečně citliví na to, aby se dostali do vyšších duchovních dimenzí, a kteří tak mohou překročit vaše současné hranice vědomí. Zaznamenají pro vás ty úžasné zážitky a stavy, které jsou mimo váš vlastní dosah a o něž pak sami budete chtít usilovat. Tímto způsobem jdete vpřed v úrovních nebo krocích duchovního rozvoje. Každý krok vám přináší vyšší vizi toho, čeho lze dosáhnout, a od této vize si stanovujete nový cíl. S tímto cílem, který máte stále před sebou, se snažíte očistit od škodlivého vlivu impulzů „chtění a odmítání“ ve vaší pozemské existenci. Krok za krokem překonáváte své ego. Když překonáte své ego a ono zemře ve vašem vědomí, pak plně žijete ve „Vědomí Otcovské Lásky“ a objevíte realitu Nebeského Království ve svém životě, ve vás a ve vašem okolí.

Kristus se vrací – říká svou pravdu Dopis 3

"Ve světle KRISTOVY DUCHOVNÍ PRAVDY doktríny ztratí veškerý význam
a osvícený duch se jich rychle zbaví." 21

Proto, abych VÁM umožnil dosáhnout těchto vrcholů lásky, radosti, harmonie a vytržení, jsem žil, pracoval a zemřel v Palestině a nyní k vám přicházím prostřednictvím těchto Dopisů. Nedovolte, aby moje práce byla podruhé zbytečná. Když čtete tyto stránky, hledáte, meditujete a modlíte se za inspiraci, pocítíte „Otcovu“ odpověď, a budete-li každý den pozorně naslouchat, uslyšíte „Otcův Hlas“.
Tento Hlas je vždy s vámi. Prolomte bariéry vytvořené vaší vlastní vůlí. Otevřete se, abyste získali sílu, schopnost, inspiraci a lásku přímo z „Láskyplného Vědomí Otce“. Čtěte znovu a znovu tyto Dopisy, aby prostoupily a naplnily vaše vědomí. Budete se pohybovat směrem ke SVĚTLU a vyzařovat SVĚTLO směrem k ostatním. Takové SVĚTLO není jen „světlo“ jako elektřina, ale je to samotná podstata UNIVERZÁLNÍHO VĚDOMÍ, kterou jsem vám popsal ve svém Dopisu 1. Zářením SVĚTLA budete vyzařovat bezpodmínečnou lásku. Podpoříte růst a duchovní rozvoj všech ostatních živých bytostí. Budete usilovat o nasycení, péči, ochranu, uzdravení a vzdělávání. Budete chtít láskyplným způsobem pomoci nastolit zákony a řád, v němž každý může žít harmonicky, šťastně a v prosperitě. Budete v Království Nebeském. Zároveň si nedělejte iluze. V době, kdy budou tyto Dopisy předány vnějšímu světu, budou existovat stále stejná obviňování, stejná odsuzování, stejná řeč o Satanovi, ďáblovi, jako když jsem poprvé učil v Palestině. Buďte odvážní, modlete se za odvahu. Ti, kteří vydrží až do konce, se povznesou nad nepokoje a násilí a spočinou v míru a radosti Království Nebeského.
*****************************************************************************************************
Nejdražším přáním Krista je, aby tyto DOPISY byly rychle publikovány a šířeny hledačům Pravdy. Pokud chcete reprodukovat výňatky z mých DOPISŮ, citujte prosím zdroj velmi jasně takto: CHRIST’S LETTERS, www.christsway.co.za, (Book Title: CHRIST RETURNS – SPEAKS HIS TRUTH)